Nový Zéland 2016
Nový Zéland 2016
K Jarčiným pětašedesátinám nás čekalo velké překvapení: Děti nám koupily letenky na Nový Zéland. Tam na konci září a zpět s příletem do Prahy dva dny před Vánoci s tím, že za menší poplatek bylo možné odlet zpět oddálit až o 3 měsíce.
Po dlouhém přemýšlení, vyhledávání a dopisovánívání jsme se rozhodli vzít si s sebou vlastní kola. Proč? Máme velmi dobrá celoodpružená kola kola Specialized a za cenu přepravy dvou kol tam i zpět, to znamená za necelé čtyři tisíce korun, bychom si sotva koupili, nebo na tři měsíce půjčili ani ty nejhorší plečky.
Krabice jsem dostal zadarmo v cykloprodejně a kola pořádně zabalil. Protože naše kola jsou mimořádně lehká, do každé krabice jsem přidal nosič na sedlovku, přilbu a boty, aby nám nezabíraly v kufru nebo batohu místo. Drobný problém nastal na letišti v Tokiu při cestě zpět, kdy se pracovníkům kontorly nelíbil na rentgenu delší představec mého kola, který jsem spolu s řídítky musel demotnovat, aby se vůbec kolo do krabice vešlo. Nesledovali jsem hlášení a několikrát přeslechli mé, zkomoleně vyslovované jméno. Nakonec Jarka mé vyvolávané jméno zaslechla a k přepážce jsem se přece jen dostavili. Po naříznutí víka a vizuální kontrole obsahu bez jeho vyjímání, letištní pracovníci krabici zase velice pečlivě zalepili.
Po přistání v Aucklandu a delším odbavování, které spočívalo i v kontrole čistoty stanu, večtně kolíků a kol, Jarka telefonicky objednala větší taxi a bez problémů jsme před polednem místního času dorazili do předem objednaného penzionu. Na internetu jsem vyhledal nabídky několika autobazarů, hned po obědě sestavil kola a vyrazili jsme do autobazarů shánět pro nás vhodné auto. Pronajmutí obytného auta na 3 měsíce bychom težko finančně utáhli a tak jsme se rozhodli nějaký přestavěný mikrobus koupit a před odletem ho zase prodat.
V bazarech na periférii Aucklandu jsme žádné vhodné auto nenašli a tak jsem zkusil hledat autobazary poblíž centra. napoprvé jsme zkusili autobazar bár bloků od centra a kupodivu jsme v něm vhodný mikrobus našli. V dílně autobazaru nám auto do druhého dne přestavěli podle našich požadavků. Dokoupili jsme nový vařič s bombou a nějaké další starší vybavení - nádobí, bedny na oblečení, na jídlo apod. Za auto ale chtěli v bazaru zaplatit v hotovosti. Během několika pokusů se nám naštěstí podařilo z více bankomatů v bližším i vzdálenějším okolí vybrat pořebné finance a konečně jsme mohli s naším autem odjet do penzionu.
Hned jsme se pustili do balení a 4.října 2016 v půl jedné.
Projeli jsme Nový Zéland křížem krážem a u zajímavých cyklotrailů jejichž seznam a popis jsem našel v brožuře získané na infocentru ještě před odjezdem. Jelikož se počasí na Zélandu hodně rychle mění, vozili jsme si v brašně na nosiči náhradní oblečení a vždy něco k jídlu. Občas bylo velice mizerné počasí a některé kluzké a bahnité traily jsme se rozhodli raději projít pěšky. Nejezdili jsem nijak moc daleko, vždy tak, abychom se dokázali ještě tentýž den vrátit.
Stejné to bylo i na našich pěších výletech do buše. Po těžkém a neléčeném úrazu páteře z Gardy z roku 2014, kdy jsem nabzdory lékařům neskončil na vozíku, rozhodně něbylo možné jít na několik dnů s bágly ně zádech. Nesli jsme jen malé batohy s náhradním oblečením, pitím a trochou jídla. Navštívíli jsme hodně zajímavých míst o kterých jsme se dočetli v bedekru New Zealand od Lonely Planet, který nám půjčil syn Kuba. Prošli jsme si
Poslední články
-
Portugalsko na kole '96
Červenec, srpen 1996
-
Jak jsme pokořili Torre
Červenec 1996
-
Velká Británie '98
Srpen, září 1996
-
Skandinávie a Finsko 2000
Červenec, srpen 2000
- Přečteno: 3390